Adéla Pudlová, studentka střední ScioŠkoly – listopad 2019

Když jsem šla na náslechovou praxi, do ScioŠkoly v Olomouci, vůbec jsem nevěděla, co čekat. Věděla jsem, že to dělají jinak. Vzdělávají děti jinak. Nedokázala jsem si představit, jak to funguje. Znala jsem hodnoty Scio Škol, jelikož sama do jedné chodím. Přemýšlela jsem nad tím, jak to může fungovat, když nechávají dětem volnost. Na praxi jsem byla velmi mile překvapena. Moc se mi líbí, že průvodci řeší, aby se tam všichni cítili bezpečně. Když děti zlobí, nekřičí po nich a dávají jim zpětnou vazbu, o tom, co se jim nelíbí, co by bylo fajn změnit a vysvětlí dětem proč je to důležité. Mají s dětmi osobnější vztahy, než na klasických základních školách a proto si myslím, že jim děti lépe naslouchají. Často pracují s reflexí, což se mi taky moc líbí, jelikož si dítě samo uvědomí, co by mělo zlepšit. A ještě lepší je, že na některých dětech je vidět, že se zlepšovat chtějí. Přemýšlela jsem nad tím, jestli se ale děti toho naučí tolik, jelikož mají vážně více volnosti. A došla jsem k tomu, že je to na nich. Průvodci jim pomohou. Ale kolik si toho vezmou z vyučování, je na nich. Tak je to i na klasických školách. Jen tady se děti učí, co je baví. Překvapilo mě, že když jsem se bavila s mladšími dětmi, často vědí, proč to dělají. Učit se, jim dává smysl. Což mi v tomto věku příjde neuvěřitelné.  Hlavně hodiny oproti klasické základní škole jsou daleko více praktické, než teoretické. Neučí se tak, že se před ně někdo postaví a oni ho musí poslouchat. O tématech si povídají, diskutují a dělají různé úkoly, díky kterým se učí. Baví je to a vzdělávají se. Myslím že můžeme být moc rádi, za školy, jakou je tahle. Děkuju, že jsem s vámi mohla strávit týden.


S pozdravem Adéla