Svou profesní kariéru jsem začínal ve středisku volného času, kde jsem se věnoval především tvorbě a realizaci výukových a zážitkových outdoorových programů pro všechny věkové kategorie - od nejmenších až po dospělé. Spolupracoval jsem se školkami a školami na zavádění EVVO jako krajský koordinátor a také vedl lyžařskou školičku pro předškoláky. Od té doby jsem si vyzkoušel práci jak v soukromé sféře v obchodu a marketingu, tak v tradičním školství jako učitel TV, matematiky nebo informatiky. 

Připravovat na budoucnost, i když vůbec netušíme jaká bude – to má pro mě obrovský smysl. Ve ScioŠkole oceňuji svobodu, otevřenost a respektující partnerský přístup, jsou to základní pilíře také v mém osobním životě.

Baterky si dobíjím se svou rodinou a pejsky, při geocachingu, na motorce, u knihy, případně u téměř jakéhokoli sportu (nejvíce ale u pince, volejbalu a golfu).

Věnuji se alternativnímu, inovativnímu a svobodnému vzdělávání více let. Jsem otec tří dětí, dvě jsou žáky naší ScioŠkoly. Stál jsem u zrodu domácí vzdělávací skupiny Živá škola Olomouc, jsem fanouškem a vděčným aplikátorem intuitivní pedagogiky a dalších respektujících přístupů v komunikaci. S oblibou zahradničím přírodním stylem, hraju na kytaru v kapele Pleasure seekers. Příležitostně píšu básně, cestuji a užívám života. V olomoucké ScioŠkole pracuji jako zástupce ředitele, ale jsem i často průvodcem dětí. Pečuji o školu převážně po pedagogické stránce. Společně s dětmi objevujeme a prozkoumáváme prostory ve vzdělávání, kde je člověk rád a dobrovolně pobývá a roste. 

Jsem maminkou šťastné čerstvé absolventky a ve Scioškole využívám svých dovedností v oblasti komunikace.
Zkušenosti jsem získala i v jiných administrativních povoláních, kde jsem však nemohla tolik rozvíjet své silné stránky. Ve škole jsem spojnicí mezi plány a realizací. Věnuji se administrativě školy, jsem členkou naší malé školní PR skupiny. Ve škole mě baví děti, dospělí a práce v týmu. Naplňuje mě pestrost mé práce a sdílení společných hodnot v prostředí, které vytváříme společně.

Má cesta k dětem vedla skrze vlastní sebepoznání, kdy přes postupné střípky v životě jako cestování, doučování, au-pair zkušenost, život v zahraničí, dobrovolnictví v Asii, setkání s různými zajímavými lidmi a zkušenost v korporátním prostředí, mě dovedly až do pražské ScioŠkoly v Bubenči. Tam jsem působila 2 roky jako průvodkyně v 3.-5. trojročí.

Baví mě s dětmi tvořit a poznávat svět kolem sebe. Mou snahou je vytvořit bezpečné, respektující a inspirativní prostředí, kde se jeden od druhého každý den učíme a navzájem si nasloucháme.  Ve škole mě často zahlédnete s mou čtyřnohou parťačkou Auri. 

Svoboda je pro mne celoživotní téma.

Při výchově svých vlastních dětí jsem se nesetkávala s pochopením okolí, protože jsem chtěla vychovat čtyři samostatné a jedinečné osobnosti, které konají z vlastních pohnutek, ne kvůli svým rodičům a okolí. Můj přístup k výchově byl těžký i pro mé velmi tolerantní rodiče.

Ve své dlouhé školní praxi pro mne bylo obtížné vměstnat se do omezeného prostoru. Nezapomenu na vyděšený pohled svých kolegyň, když jsem oznámila, že přece nechceme, aby nás děti poslouchaly. Přes všechny záludnosti systému minulého i tohoto režimu se mi podařilo ověřit si, že touha tvořit je nezávislá na ocenění a pramení z vnitřní motivace, že touha poznávat posledním ročníkem nekončí, že známky nemusí znamenat tak moc, jak by se mohlo zdát. Že vnitřní síla vítězí nad mocí.

Na waldorfské škole jsem se ubezpečila ve svém přesvědčení, že pokud je dětem ve vhodnou dobu nabídnuta vhodná aktivita, pracuje stejně nadšeně, jako když se učilo chodit. Naučila jsem se, jak důležité jsou rituály, řád, bezpečné a vlídné prostředí a denní dávka hudby, výtvarného umění a moudrých slov v podobě příběhu. Život mne naučil neřešit za druhé, ale být připraven s pomocí a oporou.

Denně se od dětí učím.

Mé časté výjezdy do zahraničí, mimo domov a komfortní zónu, mě naučily dívat se na lidi a situace z širší perspektivy a vidět tak věci zasazené v kontextu. Jak říká Antoine de Saint-Exupéry: “K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.” S dětmi bych ráda pracovala na hledání různých směrů pohledu. Ve ScioŠkole, kde provázím děti I. a II. třídou, využiji své zkušenosti ze sportovní školy, kde jsem pracovala jako instruktorka a manažerka zimních a letních volnočasových aktivit. Profesně i osobně mě obohatila práce s dětmi a dospělými se speciální potřebami. Pracovala jsem tak jako asistentka pedagoga a spoluorganizuji lyžování pro osoby s hendikepem.

Na ScioŠkole oceňuji projevenou důvěru v průvodce a vytvoření bezpečného a podnětného prostředí pro všechny, kteří jsou součástí školy.

Inspiraci a energii mi dodává rodina, přátelé a příroda, které se učím naslouchat při svých putováních s krosnou na zádech.

Již v průběhu studia jsem stále intenzivněji vnímala, že děti jsou rovnocenní partneři a já jim chci při své práci být především průvodcem.

Zkušenosti jsem sbírala jako vedoucí na dětských táborech, při au-pair pobytech v Rakousku, Německu, Francii a hodně čerpám z dlouholeté spolupráce s doučovací agenturou, během níž jsem měla příležitost učit děti chemii, biologii a matematiku a pomáhat budoucím studentům gymnázia zvládnout přijímací zkoušky.

Vystudovala jsem Přírodovědeckou fakultu v Olomouci, obor Učitelství biologie a chemie. Hraji na klavír a varhany. Volné chvíle trávím horskou turistikou a jinými sportovními aktivitami, kreslením, vařením nebo nad šálkem dobré kávy s přáteli a rodinou.

Kromě rozvíjení přírodovědných znalostí a úcty k přírodě bych ráda v dětech podporovala víru v sebe sama, své schopnosti a překonávání strachu vyzkoušet si nové věci.

Vystudovala jsem anglický jazyk pro 2. stupeň ZŠ a speciální pedagogiku. Několik let jsem se věnovala učení na běžné základní škole, kde jsem především podporovala pozitivní vztahy ve třídách a starala se o děti, které potřebovaly speciální péči. V podporování a rozvíjení vztahů pokračuji i na Scioškole. V životě neustále hledám cesty, jak se obohacovat. Po absolvování různých kurzů jsem objevila prožitek jako proces, kterým se mohu učit a poznávat sama sebe. Ráda předávám dětem zkušenost, že je důležité vidět život jako změnu, které se není třeba bát.

Hlavu si nejlépe vyvětrám, když mě venčí pes, při thai-chi, kreslením mandal či jinou kreativní činností.

Jsem student matematiky a fyziky pro vzdělávání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, který věří, že ke vzdělávání jde přistupovat i jinak.

Vystudoval jsem na pedagogické fakultě UP obor učitelství českého jazyka a společenských věd. S dětmi pracuji od svých 16 let, kdy jsem pomáhal vést kroužek badmintonu, posléze jsem vedl jako lektor kroužky bojových sportů a organizoval jsem LARPy pro dospívající. Zkušenosti jsem dále nabral v projektu e-bezpečí, který se věnuje prevenci proti sociopatologickým jevům v kyberprostoru. O pedagogiku jsem se začal blíže zajímat na VŠ.

Po mé praxi na státních školách jsem z pohledu pedagoga zjistil, že jsem pro inovační a nekonvenční metody ve výuce svázán systémem. Ve školství mám jisté vize a metody, které bych rád vyzkoušel a věřím, že Scioškola je tím správným místem. U dětí podporuji kreativitu, výzvy, fair-play, fantazii a zodpovědnost. Cením si asertivity, humoru, upřímnosti, racionality.

Rád vytvářím stolní a pohybové, roleplayingové hry pro děti a LARPy. Věnuji se badmintonu, fitness, turistice, cyklistice, adrenalinovým překážkovým běhům, Inline. Rád navštěvuji hrady, zámky, výstavy, expozice, vernisáže. Hraji na perkuse a trochu na klavír. Dalšími koníčky jsou psaní básní, příběhů, písní, historie, vědomostní kvízy, farmaření, fantasy literatura.

Mým velkým zájmem (i mimo učitelské povolání) jsou jazyky a historie. Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, obor Historie a Španělská filologie. V současné době jsem doktorandkou na Středisku ibero-amerických studií na FF UK. Během olomouckých studií jsem pracovala jako lektor v Pevnosti poznání. Rok jsem také učila na bilingvní sekci Gymnázia Čajkovského v Olomouci a téměř pět let na Základní škole Vela v Praze. Životní i jazykové zkušenosti jsem získala studiem na univerzitách v Baskicku a Seville.

Starám se o děti na prvním i druhém stupni. Ráda ve výuce využívám badatelský přístup a pomáhám dětem rozvíjet čtenářskou gramotnost. Mým cílem je poskytnout jim dostatek prostoru, aby se učily samostatnosti a mohly převzít zodpovědnost za své vlastní učení. 

Ve volném čase se ráda starám o květiny, cvičím jógu a jezdím relaxovat k moři.

Vystudovala jsem anglistiku a germanistiku na filosofické fakultě v Olomouci a znalosti jsem si upevnila na dvou ročních pobytech v Londýně a v Klagenfurtu, kde jsem pracovala  jako au-pair a zároveň studovala.  Lektorováním jazyků se živím už 30 let, ve firmách, v jazykových školách a soukromě. K práci s dětmi mne přivedly mé vlastní děti. Spolu jsme prošli lesní školkou, kde už desátým rokem pracuji. Později jsem se za nimi přesunula i do ScioŠkoly, kterou navštěvují od své první třídy. Jazyky mne ohromně baví a nadšeně předávám své znalosti dál. Krom jazyků jsou mými koníčky četba, bylinky, příroda, chůze a kočky.

Velmi si vážím otevřených rovnocenných vztahů postavených na kooperaci, vstřícnosti a empatii. Líbí se mi myšlenka, že takové vztahy můžeme budovat i ve školách spolu s dětmi.
Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, bakalářské studium obor Textilní tvorba. Studium bylo velmi inspirativní, plné poznávání světa skrze optiku nových neotřelých pohledů na svět, s využitím nejrůznějších kreativních přístupů k umění a setkávání s velmi zajímavými osobnostmi z řad pedagogů. Uvědomila jsem si, že potkávat zajímavé inspirativní lidi ve školách mnohdy pomáhá budovat náš vztah ke vzdělávání a je velmi obohacující. Po ukončení studia jsem pracovala jako vychovatel v DC 90 Olomouc Topolany – v zařízení pro děti s kombinovanými vadami v dílně na malování na hedvábí. Bylo skvělé sledovat děti, jak se vzájemně podporují a pomáhají si překonávat nejrůznější nesnáze vzájemnou podporou. Poté následovala práce na Waldorfské škole jako asistent pedagoga, vychovatel, učitelka v MŠ, sociální asistent či učitelka v ZUŠ.
Baví mě kreslení, malování, umění, turistika. Tvořivý přístup a kreativitu vnímám jako jednu z důležitých věcí pro překonávání nejrůznějších překážek a ráda bych ji v dětech podporovala.

Práce s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami pro mě začala ve dvanácti letech, když se mi narodil bráška s poruchou autistického spektra. Již při nástupu na střední pedagogickou školu jsem věděla, že se chci dětem a rodinám s podobným příběhem jako je ten náš věnovat. Po dobu studií jsem působila v řadě neziskových organizací jako dobrovolník na pozici osobního asistenta. Díky dobrovolničení jsem poznala spoustu silných příběhů a všimla si, že nejčastěji rodinám chybí někdo, kdo by se věnoval komunikaci jejich dětí - proto jsem se rozhodla pro studium logopedie. 

V osobním životě i v práci se snažím respektovat jedinečnost každé živé bytosti. Na mé práci mě s dětmi nejvíce baví nacházet specifické metody a způsoby poznávání, které vyhovují právě jejich potřebám. 

Když nejsem v práci nebo ve škole, najdete mě pravděpodobně na procházce s pejskem Bohouškem, nebo doma s kočkou Amélií na klíně, knihou, kafem a něčím sladkým na talíři.